Klasifikace a charakteristika pohlavních chorob

Velký problém a riziko u pohlavních chorob spočívá v tom, že průběh těchto onemocnění je často bezpříznakový, což má vliv na jejich další šíření. Tato onemocnění mohou být vyvolána různými mikroorganismy. Mají odlišnou inkubační dobu (období od počátku infekce po počátek klinických příznaků), klinický obraz, často se vzájemně kombinují a každá z nich vyžaduje specifickou léčbu. Některá závažná pohlavně přenosná onemocnění podléhají povinnému epidemiologickému hlášení, evidenci, dispenzarizace (sledování osob podezřelých z nákazy nebo pacientů po léčbě) a depistážnímu šetření (epidemiologické pátrání po zdroji či kontaktu infekce) ve smyslu platných zákonů ČR.

Základní dělení chorob závisí na způsobu přenosu nemoci. Způsoby dělení aplikujeme do tří skupin:

Klasické venerické (pohlavní) nákazy

Infekce šířené téměř výhradně pohlavním stykem.

Gonorrhoea

Zánět pohlavních orgánů způsobený bakterií Neisseria gonorrhoeae se jmenuje kapavka. Kapavka postihuje obě pohlaví, ale u každého má trochu jiné projevy. Hlavním místem infekce je močová trubice a u žen navíc i děložní hrdlo. Někdy se onemocnění nemusí vůbec projevit, ale většinou se objeví výtok hnisu z penisu nebo z pochvy společně s bolestí při močení. U žen se může vyskytnout bolest v podbřišku a nepravidelná krvácení z pochvy. Někdy se infekce šíří do dalších částí těla, jako například do kloubů (krevním proudem). Ponechá-li se neléčena, může být u žen příčinou neplodnosti. Léčba probíhá pomocí antibiotik. K předcházení nákazy se doporučuje používat kondom a nestřídat sexuální partnery.

Syfilis

Též označovaný jako lues a příjice. Výskyt syfilidy se výrazně snížil díky dostupnosti antibiotik. Její původce, bakterie Treponema pallidum, se do těla dostává během pohlavního styku a postihuje pohlavní orgány. Šíří se do celého těla a v případě, že není léčena, může způsobit i smrt pacienta. Prvním příznakem je velmi infekční tvrdý vřed (šankr) na penisu nebo ve vagině, společně s nateklými uzlinami. V dalším stadiu dojde na kůži k rozsevu vyrážky a tvorbě plochých puchýřů. To je doprovázeno symptomy připomínajícími chřipku. Bez léčby může syfilis pokročit do třetího stadia, pro které jsou typické změny osobnosti, duševní poruchy a změny v centrální nervové soustavě. Do tohoto stadia se syfilis v současnosti dostane jen zřídka. Léčba je prováděna pomocí penicilinu. Toto onemocnění podléhá povinnému hlášení.

Měkký vřed (Ulcus mole)

Je prudký hnisavý zánět, vyvolaný mikrobem Haemophilus ducreyi. Je charakterizován mnohočetnými, křehkými, nezatvrdlými bolestivými vředy. Vedle vředů je typické zduření tříselných uzlin – vznik tzv. bubonů. Díky povinnému hlášení tohoto onemocnění víme, že se v ČR nevyskytl od roku 1991. První příznaky se objevují jako drobná papule červené barvy, která během několika hodin přechází v pustulu a vřed. Vřed snadno krvácí. U mužů je nejčastěji lokalizován na předkožce, žaludu a v oblasti uzdičky. Vřed přetrvává týdny a hojí se s viditelně vkleslou jizvou. Ulcus mole se léčí antibiotiky a sulfonamidy. Jako prevence proti tomuto onemocnění je důsledné používání kondomu a to při všech typech sexuálního styku.

Lymfogranuloma venereum

Též označovaný jako venerický lymfogranulom, jejímž původcem jsou specifické sérotypy bakterií Chlamydia trachomatis. Prvním příznakem je malá nebolestivá papula, uzlík nebo útvar připomínající bradavici na penisu. Zánět postupuje do mízních uzlin v okolí genitálií, u mužů tříselných, u žen častěji pánevních. Uzliny postupně hnisají a vytváří abscesy, ze kterých vytéká zbarvený sekret. Zánět postupuje do okolních tkání, což může vést k proktitidě, zúžení konečníku a píštěli. Typickými symptomy jsou horečka, zimnice, bolesti hlavy, kloubů a nechutenství k jídlu. V ČR se tato choroba nevyskytla od roku 1991. Inkubační doba se rozléhá od 7 do 21 dnů, výjimečně do několika měsíců. K léčení se používají antibiotika. Prevencí je používání kondomu a vyhnutí se stykům s domorodým obyvatelstvem v rozvojových zemích.

Granuloma inguinale

Známá též jako Donovanosis (donovanóza), granuloma venerum či inguinální granulom. Původcem této pohlavní nemoci je bakterie Calymmatobacterium granulomatis. Inkubační doba je od 1 do 12 týdnů. Prvním příznakem je tvořící se vřed, častěji větší množství vředů. Ty se následně spojují, praskají, krvácí a značně ničí i tkáň řitního otvoru a třísel. Paralelně probíhá hojení prostřednictvím vazivových jizev. Neléčená nemoc může způsobit vážné následky. Léčba probíhá prostřednictvím antibiotik či sulfonamidů, někdy je však chirurgický zákrok nezbytný.

Infekce šířené převážně pohlavním stykem

Chlamydiové infekce

Chlamydiová infekce pohlavních orgánů u žen je způsobena bakterií Chlamydia trachomatis. Infekce způsobené chlamydiemi jsou velmi častým pohlavně přenosným onemocněním. U muže způsobují chlamydie negonokokový zánět močové trubice. U žen bakteriální infekce způsobuje zánět orgánů reprodukčního traktu a mezi symptomy onemocnění patří vaginální výtok, časté nucení močit, bolest v podbřišku a bolest při pohlavním styku. Chlamydie mohou způsobit hluboký pánevní zánět. Pokud není infekce léčena, může být příčinou neplodnosti. Přítomnost bakterií odhalí vyšetření stěru z hrdla děložního.

Mykoplazmatické infekce

Mykoplazmata jsou velmi malé bakterie žijící uvnitř buněk. V pohlavním ústrojí se vyskytují především ve dvou typech: Mycoplasma hominis a Ureaplasma urealyticum. Vztah mykoplazmat k zánětům pohlavního ústrojí není zcela znám. V těhotenství se někdy dává infekce mykoplazmaty do souvislosti se zvýšeným rizikem předčasného porodu, především však mohou mykoplazmata způsobit infekce nezralého novorozence. Mykoplazmatická infekce se léčí pomocí antibiotik tetracyklinové nebo makrolidové řady. Ovšem je sporné, zda vůbec po mykoplazmatech (s výjimkou žen ohrožených předčasným porodem) pátrat a zda se je vůbec pokoušet léčit.

Virové infekce

Mezi virové infekce pohlavních chorob řadíme řadu významných chorob: virové infekce herpetické, cytomegalovirové, kondylomata, AIDS, EB virus, hepatitida B. K virovým infekcím patří mimo jiné opar orgánů, moluska (drobné voskovité pupínky v oblasti pohlaví) a špičaté kondylomy. Virus vyvolávající tyto špičaté bradavičnaté útvary může přispět i ke vzniku nádorových chorob, zejména rakoviny děložního čípku.

Herpes genitalis

Herpes simplex je dvouvláknový DNA virus, který je schopný přetrvávat po primoinfekci (první infekci) v latentním stadiu v senzorických nervových gangliích. To znamená, že při stresové situaci nebo při oslabení imunity hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Rozlišují se dva typy: HSV-1, který je původcem oparu na rtech, a HSV-2, který je původcem genitálních oparů. Díky urogenitálním sexuálním praktikám dochází k infekci úst i genitálu oběma typy HSV.

Cytomegalovirová infekce

Cytomegalovirus patří do skupiny beta-herpetických virů. Po primoinfekci v organismu přetrvává a v podmínkách imunosuprese se může opět reaktivovat. Onemocnění probíhá často bez symptomů, nebo může být spojeno se zvýšenou teplotou, bolestí svalů a únavou.

Condylomata accuminata

Původcem tohoto onemocnění je vir Human papillomavirus (HPV). Inkubační doba je 1 až 20 měsíců. Nejsnadněji rozpoznatelným příznakem genitální HPV infekce jsou genitální bradavice (kondylomy). Šíří se prostřednictvím přímého kontaktu během orálního, genitálního či análního sexu s infikovaným partnerem.

Mollusca contagiosa

Tuto nemoc způsobuje DNA virus patřící mezi poxviry, konkrétně virus Molluscum contagiosum. Přenos se uskutečňuje sexuálním kontaktem a také běžným přímým kontaktem a vodou v plaveckém bazénu. Často se vyskytuje v dětských kolektivech. Choroba napadá jakoukoliv oblast pokožky. Při pohlavním přenášení napadá genitálie, spodní část břicha, bedra a vnitřní strany stehen. Někdy i na ústech.

Hepatitis

Je známo pět druhů hepatitid, z nichž nejčastěji se pohlavním stykem přenáší virus hepatitidy B (HBV) a virus hepatitidy A (HAV). Virus hepatitidy B řadíme k DNA virům a virus hepatitidy A k RNA virům. Přenos HBV se děje nejčastěji krevní cestou, další přenos tkáňovými sekrety, spermatem, vaginálním sekretem či mateřským mlékem. Přenos HAV je fekálně-orální.

AIDS (Asquired Immunodeficiency Syndrom)

Human immunodeficiency virus (HIV) patří do skupiny retrovirů. Virus HIV obsahuje enzym reverzní transkriptázu, umožňující replikaci v napadené hostitelské buňce. HIV má schopnost zabudovat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat její chronickou celoživotně přetrvávající infekci. Infikovány jsou především buňky imunitního systému, zejména T lymfocyty nesoucí na povrchu receptor CD4. Rozlišují se dva typy virů: HIV-1, který převažuje v Evropě, v Americe a v Asii, a HIV-2, který je lokalizován na západním pobřeží Afriky. Primoinfekce probíhá asi u poloviny infikovaných 3 až 8 týdnů po infekci s příznaky chřipky. Období latence je bezpříznakové, někdy může dojít ke zduření lymfatických uzlin. Pokles hodnot CD4 lymfocytů z 1000/mm3 na 500/mm3. Symptomatická fáze HIV infekce je charakterizována projevy recidivující kandidové infekce, výsevem herpes zoster, někdy jsou přítomny průjmy, hubnutí. Počet CD4 lymfocytů je 500-200/mm3. Rozvinuté onemocnění AIDS (klinická kategorie C) je charakterizováno výskytem oportunních infekcí a hlubokým poklesem CD4 lymfocytů. Průměrná doba od nákazy do projevů úplně rozvinutého AIDS trvá asi 10,5 roku. Zavedením antiretrovirové terapie se tato doba výrazně prodlužuje.

Nemoci, kde je možný přenos pohlavní cestou

Svrab (Scabies)

Svrab je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou. Projevuje se nepříjemným svěděním a na kůži se objevujícími oděrkami, pupínky a skvrnami. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Každý den naklade do vytvořených chodbiček 1-2 vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy žijící na povrchu těla. Z larev se během 18-23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají do epidermis nebo se mohou přenést na nového hostitele. Nemoc se přenáší přímým kontaktem nebo používáním lůžkovin a ručníků společně s infikovanou osobou. Inkubační doba je cca 2-6 týdnů.

Kandidóza (Candidosis)

Infekci v 85-90% případů způsobuje Candida albicans. Příznaky tohoto onemocnění jsou bolesti hlavy a kloubů, zápach z úst, chronická infekce, tvorba aftů, trávicí problémy, svědění kůže a tvorba puchýřků a akné. Na pohlavních orgánech a v močových cestách se projevuje nejčastěji svěděním, záněty, výtoky, poruchy menstruace. Léčí se antibiotiky, protiplísňovými a protikvasinkovými léky.