F i n a n č n í k r i z e
Anotace Úvod Příčiny Následky Budoucnost Závěr Literatura Přílohy

Následky

Je docela zajímavé, že samotná krize propukla už v polovině roku 2006, kdy začaly klesat ceny nemovitostí, první odpisy ale začaly banky činit (např. Citigroup, UBS) až 3. čtvrtletí roku 2007 (lépe řečeno, teprve v té době oznámily ztráty z hypotéčního trhu) a akciové trhy na špatné vyhlídky bankovnictví, které se začaly promítat i do vyhlídek růstu ekonomik, začaly reagovat až ke konci roku 2007 a pak celý leden 2008, kdy se některé burzy během jediného měsíce propadly až o 25%.

Leden 2008 byl tedy prvním milníkem krize, kdy si investoři poprvé uvědomily, že skutečně hrozí recese a to nejen USA, ale i jiným státům Evropy. Dalším milníkem se stal březen, jelikož 14. března padla první skutečně velká oběť krize – 5. největší investiční banka USA – Bear Stearns.

Poté se situace relativně stabilizovala (přibližně do poloviny roku 2008), výrazný šok ekonomové a investoři nedostaly, nicméně ze strachu z akcií začínají hledat bezpečnější přístavy a těmi byly tři:

1) zlato - standardně slouží pro investory spíše jako záchrana při přechodně zvýšené inflaci, ale v té době posloužilo i jako přístav pro vyděšené investory, kteří jeho cenu dokázali nákupy vyhnat až přes 1000 USD za trojskou unci, což je samozřejmě rekord, ale na konci roku 2008 opět spadlo až reálnějším 800 USD.

2) komodity – obdobně jako zlato posloužily energetické komodity (ropa, uhlí), které zažily naprostý boom, kdy se ropa dostala dokonce až ke 150 USD, nicméně v polovině roku začala tato zase „komoditní bublina“ splaskávat, jelikož obchodovaná cena ani zdaleka neodpovídala reálné, ale kromě investorů, kteří si začali uvědomovat existenci této bubliny za to může také celkový ekonomický vývoj a jeho vyhlídky do budoucna, kdy především v Číně, ale i jiných zemích začala z ekonomických důvodů klesat poptávka po ropě a uhlí, proto se v současně ropa obchoduje pouze za cenu blížící se 40 USD

3) devizy – velmi podobné jako u komodit to bylo na devizním trhu, kde investoři začali hromadně utíkat od amerického dolaru a začaly nakupovat měny zemí, které v té době ještě nebyly postiženy krizí (přinejmenším to propagovaly) a vypadaly tak jako „bezpečné přístavy pro investice“ – např. islandská koruna, ale také česká koruna, čímž je dohnaly k rekordním ziskům a nadhodnocení, které se začalo smazávat během druhé poloviny roku

Ale druhé pololetí znovu rozvířilo obavy jak mezi investory, tak mezi obyčejnými lidmi, kromě bankovního sektoru, totiž začaly hlásit špatné zprávy a vyhlídky i jiné ekonomické sektory – především automobilový.

Doposud největšími oběťmi krize se staly hypotéční giganti Fannie Mae a Freddie Mac, které v podstatně americká vláda znárodnila, jelikož společné pohledávky dosáhly 5,2 bilionu USD a opět se tedy prokázalo heslo „too big to fail“ – volně přeloženo jako „příliš velká firma, aby zkrachovala“, navíc 14. září americká vláda tentokrát nechala zkrachovat investiční banku Lehman Brothers a toho samého dne bývalá druhá největší investiční banka Merrill Lynch byla nuceně odkoupena bankou Bank of America a navíc kromě bankovního sektoru hrozil obrovský krach i pojišťovnictví, kde americká vláda převzala tehdejší největší pojišťovnu světa AIG.

Ke konci roku začaly o holý život zápasit tři největší americké automobilky Ford, GM a především Chrysler. Nezaměstnanost postupně rostla všude ve světě a agentury se začaly předhánět ve zveřejňování špatných zpráv a předpovědí všude ve světě – růst nezaměstnanosti, pokles podnikatelské důvěry, maloobchodních tržeb, spotřebitelské důvěry, exportu, pravděpodobný pokles HDP určitého státu atd., proto teď rozeberu následky krize v různých světových regionech.

Spojené státy americké

První důsledky krize se začaly projevovat v srpnu 2007, kdy začali být investoři do akcií mírně nervózní, jestli náhodnou krize, o které se mluví nebude větší než se předpokládá, proto většina akcií od té doby měla výraznější výkyvy, ale jako celkový pokles indexů světových burz se to definovat ještě v té době nedá.

První šok USA dostávají od banky Citigroup, která v říjnu 2007 oznamuje ztrátu 57,5 miliard USD. Nicméně akciové trhy to ustály až do začátku roku 2008. První velkou obětí krize se tedy stala investiční banka Bear Stearns, která byla převedena za asistence státu a státních záruk za špatné investice pod správu JPMorgan Chase za pouhých 240 miliónů USD, když ještě v roce 2007 měla hodnotu 19 mld USD – akcie Bear Stearns během jednoho roku klesly o 97%. Stalo se tak 14. března 2007. Již v té době měli zbylí členové velké investiční pětky také obrovské propady kapitalizace na burze (Goldman Sachs = -33%, Morgan Stanley = -42%, Lehman Brothers = -49% a Merrill Lunch = -56%). Kondici americké ekonomiky nepomohl ani mimořádně slabý dolar, který klesl na historická minima ke všem významným světovým měnám, avšak naštěstí pro USA se v druhém pololetí dal na vzestup, jelikož investoři naopak začali přesouvat své investice do silných měn.

Graf č. 1 Vývoj indexu Dow Jones za rok 2008 (hlavní index newyorské burzy)

Dow Jones index

Další zlom nastal v létě, kdy vláda těsně před krachem v podstatě znárodnila Fannie Mae a Freddie Mac – hypotéční giganty s tím, že převezme jejich pohledávky, které dosáhly 5,2 bilionu USD a další „záchranný čin“ si vláda připsala, když uvolnila 85 mld USD největší pojišťovací společnosti AIG, aby nezbankrotovala, což určitě podpoří i zaměstnanost, jelikož pojišťovna zaměstnává celkem 116 tisíc zaměstnanců.

Je ale zarážející, že heslo „too big to fail“ neplatilo 14. září u Lehman Brothers – bývalé investiční čtyřky na americkém trhu, jelikož tu vláda prostě a jednoduše nechala zbankrotovat. Spekuluje se, že podle předpokladů pád Lehman Brothers neměl vyvolat takové negativní reakce jako Bear Stearns, ale je také možný výklad, že ministr financí Henry Paulson byl dříve ve správní radě Goldman Sachs, tudíž Lehman Brothers byl přímý konkurent této banky, ale to jsou jen spekulace. Naopak 14. září mohla padnout i Merrill Lynch, ale tu koupila Bank of America za 44,3 mld USD, když Merrill předtím odepsala ztráty 46,8 mld USD. Tím nám ze silné investiční pětky zbyly už pouze Morgan Stanley a Goldman Sachs, kteří ale se v této podobě ani nedožily konce roku, jelikož se na konci roku změnily na bankovní holdingy (universální banky), čímž se čistě z investičních bank, které investují, radí při fúzích apod., staly ty „klasické“, které známe v České republice – poskytující úvěry, přijímací vklady apod.

20. září americký prezident G. W. Bush představil záchranný plán TARP (Troubled Assets Relief Program), který se měl stát spásou amerického bankovnictví na 700 mld USD především na očištění bank od špatných investic (je předpoklad, že by USA potřebovaly dalších celkem 5 bilionů USD na kompletní rekonvalescenci).

25. září se zhroutila největší americká spořitelna Washington Mutual, když je prodána americkými úřady za 1,9 mld USD do rukou JPMorgan Chase.

29. září – největší jednodenní pokles od roku 1997 – Sněmovna reprezentantů zamítá záchranný plán TARP – indexy světových burz se propadají o více jak 5%.

3. října TARP je napodruhé přijat. Banka Wachovia (banka, která odepsala největší ztráty na krizi téměř 100 mld USD) byla prodána za 15,1 mld USD do vlastnictví Wells Fargo.

Od počátku října se postupně snižuje zaměřenost zpráv na bankovní sektor, z čehož se dá vyvozovat, že největší otřesy má již bankovní sektor USA za sebou (i když osobně považuji za rizikovou obří banku Citigroup, která tratila na krizi téměř 70 mld USD a navíc jí musel stát vypomoci částkou již přesahující 300 mld USD).

Nyní na vládní kasu „zaútočily“ tři největší automobiloví výrobci v USA – Ford, Chrysler a General Motors, kteří podle nejnovějšího vyjádření potřebují 34 mld USD. Ford říká, že by tuto nízkoúrokovou půjčku využil pouze v případě zhoršení finanční situace. Nicméně teprve nedávno automobilky dostaly přiděleno alespoň 17 mld USD a to ne jen tak, automobilky je musejí použít na restrukturalizaci výroby a 31. března 2009 musejí prokázat, že jsou schopny vytvořit ziskové prostředí, jinak budou muset půjčku vrátit, a pak by nastala druhá varianta, kterou už prezident Bush připustil, a to řízený bankrot automobilek.

Číselné vystižení krize v USA: Banky prodělali na špatných úvěrech a investicích 649 mld USD a samotné Spojené státy zatím vydaly na krizi 7,4 bilionu USD, což je například více jak dvojnásobek nákladů na 2. světovou válku a téměř 2/3 celého HDP USA.

Asie

V Asii krize nejvíce zasáhla Japonsko a nejvíce je to vidět na burze a automobilovém průmyslu. Index tokijské burze Nikkei 225 se propadl během roku o 40 %. Hůře dopadly automobilky – Toyota vůbec poprvé od svého založení ohlásila čtvrtletní ztrátu, Honda kvůli sníženému prodeji svých vozů odešla ze seriálu formulí F1, kvůli stejnému důvodu opustily seriál mistrovství světa v rally Subaru a Suzuki.

Graf č. 2 Vývoj indexu Nikkei 225 za rok 2008 (hlavní index tokijské burzy)

Nikkei index

Korejská republika zase oznámila pokles růstu exportu na podzim roku 2008 pod 10%, za což může odliv zahraničních peněz zpět „do bezpečí domova“, což bylo už příčinou Asijské krize v roce 1997, kdy také jako v současné době výrazně oslabovaly měny, nicméně tentokrát se centrální banky rozhodly nezvyšovat úroky a spoléhají na přímé intervence.

Čínská centrální banka zase musela zasáhnout snížením úrokových sazeb kvůli sníženému odhadu růstu ekonomiky – výrazně pod 10%, přitom Čína potřebuje minimálně osmiprocentní růst ekonomiky, aby především lidé stěhující do měst neskončily pod hranicí chudoby. Čínu jako jednoho z největších importérů v prvním pololetí značně zasáhl růst komodit – ropy a především uhlí (černého), na němž je už v podstatě závislá z dovozu, naštěstí pro ní se tyto komodity v druhém pololetí vrátily na reálné hodnoty, dost možná i pod ně.

Evropa

Je téměř jisté, že se všechny 4 evropští členové G7 propadnou do recese – poslední už zbývá pouze Francie, která se „zachránila“ ve 3. čtvrtletí, kdy HDP stoupl o 0,1%, ale ani to recesi pravděpodobně nezabrání. Avšak existují 2 různé zhoršující faktory. Německo tvrdě doplatilo a doplatí na silný export, který nejvíce doplácí na krizi (samozřejmě kromě bankovnictví), naopak Británie v zásadě doplatila na obrovskou nemovitostní bublinu (která byla větší než v ostatních státech), ostatně na stejnou věc doplatilo i Španělsko, i když se o něm příliš nemluví. Velmi tvrdě na finanční krizi doplatilo Irsko, známé svojí spoluprácí s USA, a právě proto se do Irska krize přelila velmi rychle – irská vláda se nakonec na ochranu svých bank zaručila za veškeré vklady v Irsku nehledě na jejich výši.

V průběhu roku 2007 a 2008 se dostaly do problémů Northern Rock (zachránila Bank of England finanční injenkcí), Royal Bank of Scotland (vydala emise za 24 mld USD), tři největší banky Islandu (znárodněny), UBS (finanční injekce od Švýcarska), Fortis (zachránily a rozdělily země Beneluxu), Dexia (věřitel místních samospráv a měst; zachránily Francie a Belgie), HBOS (převzala ji britská Lloyds TSB).

Na krizi doplatily samozřejmě také evropské burzy, které se bohužel vezou na stejné vlně jako to newyorská a v podstatě téměř vůbec nezáleží jak se jednotlivým firmám daří – padá dolů newyorská, padá i londýnská, frankfurtská, ale i pražská, evropské burzy téměř kopírují to newyorskou, nejsou dostatečně silné, aby jí čelily, a proto většinou utrpěly větší ztráty než newyorská.

UBS

Dost možná největší šok celé krize v Evropě, na to, že krize začala v USA, tak zpočátku největší ztráty hlásila právě UBS. Nakonec vůbec poprvé v historii banka skončila v čisté ztrátě 3,87 mld USD za rok 2007. Kvůli celkové ztrátě na špatných úvěrech a investicích v hodnotě 48,6 mld USD banka musela dostat finanční injekci od Švýcarska, renomé banky bylo výrazně poškozeno a kapitalizace banky na trhu klesla o více než 50 % na méně než 70 mld USD, naštěstí UBS není jen investiční banka, ale je to „univerzální banka“ úspěšná především v retailu a úvěrech, proto by krize tuto banku s aktivy přes dva biliony USD neměla položit.

Island

Zato takový Island je téměř zralý na státní bankrot, HDP během letošního roku po přepočtu na eura klesl o nevídané 2/3. Největším problémem pro Island je jeho malost – pouze 300 tisíc obyvatel a z toho vyplývající velikost HDP a rezerv centrální banky. Island se za posledních přibližně 10 let velice zaměřil na bankovní sektor, který začal postupně narůstat. Problém také vyostřila velice rychle sílící islandská, jelikož centrální banka neustále kvůli inflaci zvyšovala úrokové sazby, lidé si půjčovali v zahraničí, což přivedlo zahraniční měny, navíc investoři vkládají peníze do deviz s vysokými úrokovými sazbami, což vedlo k velice rychlému zhodnocení islandské koruny, což vedlo k inflaci, což vedlo k dalšímu zvýšení sazeb.

Postupně banky Glitnir, Landsbanki a Kaupthing dosáhli zahraničních akvizic až desetinásobku HDP Islandu, což v době krize vyvolalo správný dojem, že v případě, že by banky potřebovaly zachránit, tak Island nemá dostatečné prostředky právě pro tuto záchranu, centrální banka nemá dostatečné rezervy, tak došlo ke ztrátě důvěry a odlivu kapitálu, a proto se tyto tři banky ocitly na hranici krachu, a tak Islandu nezbylo nic jiného než znárodnění všech tří bank. Celkové ztráty zahraničních věřitelů jsou přibližně 40 mld USD a především Británie a Nizozemsko požadují navrácení investic svých občanů v plné výši.

Island už dostal pomoc od MMF ve výši 2,1 mld USD a 2,5 mld USD od severských států (Dánska, Švédska, Finska a Norska), ale odhadem potřebuje 10 mld USD, tak se se svojí pomocí vytasilo Rusko – v hodnotě 4 mld USD (i když by je sami potřebovali), aby mohlo Rusko dostat Island do svého vlivu, což v USA považují za nešťastné, ale protitah zatím neudělali.

Maďarsko

Maďarsko v podstatě hraje ruletu ve velkém. Má státní obrovský dluh vzhledem ke svému HDP a navíc má i schodek zahraničního obchodu, ale i přesto si v době krize dovolila centrální banka zvýšit úrokovou sazbu o celé tři procentní body na 11,5% - důvodem byl velmi prudký propad forintu (během čtyř měsíců ztratil oproti dolaru 33%), nicméně se prokázalo na Británii 1992 i Asijské krizi 1997, že je to velmi riskantní rozhodnutí. Ale přece jenom jedno štěstí Maďarsko mělo – povedlo se mu sehnat úvěr od MMF a EU v celkové výši 25 mld USD. Kdyby se to zemi se slabou měnou, vysokým státním dluhem i rozpočtovým schodkem a schodkem zahraničního obchodu, mohli jsme být mohli jsme být svědky vůbec prvního státního bankrotu, který by způsobila krize.

Rusko

To v Rusku na státní bankrot asi nepomýšlejí, nicméně Putin, Medvěděv a spol. čelí největší zkoušce. V 1. pololetí roku 2008 to vypadalo docela slibně index moskevské burzy se propadal, ale tak to vypadalo všude, ale především příznivá byla komoditní bublina s ropou za 145 USD se dobře vydělávalo, pak ale přišel zlom ropa je dnes kolem 40 USD, navíc konflikt v Gruzii, to zemi, která je přímo úměrně závislá na vývozu ropy a zemního plynu moc nepomůže. Kvůli napjaté geopolitické situaci a globálnímu ekonomickému vývoji krize investoři začali z Ruska stahovat kapitál a tato situace stáhla dolů jak ruské akcie (index moskevské burzy se za rok 2008 propadl o 66%), tak kurz ruského rublu, navíc kvůli velice nízkým cenám ropy bude mít i velmi pravděpodobně Rusko výrazný schodek rozpočtu v roce 2009, pro vyrovnaný rozpočet by totiž potřebovalo ceny ropy kolem 70 USD. Navíc řešení současné krize už Ruskou vládu stálo přes 200 mld USD, i přesto je Rusko schopno ukazovat svou sílu nabídnutím 4 mld USD jako půjčku Islandu.

Graf č. 3 Vývoj ceny ropy WTI za rok 2008

WTI oil

Tabulka č. 1 Ztráty bankovních institucí

Ztráty bankovních institucí

Zdroj: Kronika roku 2008 - speciální vydání přílohy týdeníku Týden, str. 57

V souhrnné výši americké společnosti prodělaly na finanční krizi 649 miliard USD, evropské 279,9 miliard USD a asijské 28,9 miliard USD, tzn. Celosvětové ztráty v celkové výši 957,8 miliard amerických dolarů (od ledna 2007 do 25. listopadu 2008).

Česká republika

Ač jsme mohli ještě 1. října 2008 slyšet od premiéra Mirka Topolánka, ministra financí Miroslava Kalouska a guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy slyšet, že se české banky nenakazily a ostatních sektorů se krize nedotkne a ještě velmi překvapivý růst HDP (oproti stejnému období roku 2007) ve 3. čtvrtletní jim ještě dal zapravdu (4,0%, ekonomy byl očekáván růst dokonce menší než tři procenta), tak na konci roku jim snad nemohl věřit už nikdo. Ze všech médií byly slyšet prognózy až o třetinové propadu vánočních tržeb ve spojitosti s krizí, občas také zaznělo, která firma bude propouštět, omezí výrobu apod.

První projevy krize přitom začaly už v lednu – PX pražské burzy meziměsíčně klesl o 25% (za celý rok 2008 o 54%), což také způsobilo propad všech v posledních letech tak oblíbených investičních fondů zaměřených na akciový trh, následkem toho byl první výraznější odliv kapitálu z těchto fondů v roce 2008, důsledkem čehož se hodnota těchto fondů opět snížila. K dalšímu snižování a odlivu kapitálu došlo v nejkritičtějších měsících krize – září a říjnu, ovlivněných především situací v USA.

Graf č. 4 Vývoj indexu PX pražské burzy za rok 2008

PX index

Dalším ovlivněným sektorem byly hypotéky, jejichž objem výrazně snížil růst. Zatímco v lednu roku 2007 hypotéční trh vystřelil až o devadesát procent, tak v lednu 2008 vzrostl zhruba pouze o čtvrtinu a snížený růst pokračoval celý rok 2008.

Kromě stále méně rostoucího trhu hypoték zasáhla ČR i nemovitostní bublina, jelikož i u nás byly nemovitosti nadhodnoceny, naštěstí méně než např. v USA či Británii, ale na menší ztráty bank při zabavování by to pravděpodobně stačilo, důležitější ale je, že „namočení“ českých bank do „toxických“ balíčků byly minimální a obavy se bankám podařilo zahnat zprávou za 3. čtvrtletí roku 2008, kdy dohromady tři největší naše banky (Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB) vyprodukovaly největší čtvrtletní zisk v historii, i přesto akcie Komerční banky taktéž zasažené celosvětovou panikou klesly za rok o celou čtvrtinu. České banky jsou spíše světlou výjimkou na evropském trhu, jelikož jejich majitelé (Erste Bank, Société Générale a KBC) byly značně zasaženy krizí a špatnými investicemi, takže např. SG zaznamenala ztrátu téměř 8 mld USD a KBC musela pomoci belgická vláda.

Tématem na celý rok se zase stala česká koruna, na níž během prvního pololetí zaútočili „vlci z Londýna“ – spekulanti, kteří kvůli klesajícím akcií hledali „bezpečný přístav“ a tím se stala koruna a udělali zní nejrychleji posilující měnu světa, což rozhodně nepomohl české ekonomice, která je značně závislá na exportu, především do Německa, kde už tak kvůli krizi klesl odbyt, a proto exportéři se dostávali do ztrát, jelikož při zvednutí ceny by přišli už o tak zmenšující se základnu kupujících. Naštěstí pro ně si spekulanti potom řekli, že koruna už není tak bezpečná a historických maximech vůči všem světovým měnám 22.7.2008 začala opět oslabovat a ke konci roku 2008 se pohybovala okolo19,5 CZK/USD a 26,5 CZK/EUR.

Graf č. 5 Kurz koruny oproti dolaru a euru za rok 2008

EUR/CZK; USD/CZK

Sklářství

Jedním z nejvíce zasažených odvětví v České republice je právě sklářství – sklo, křišťál i porcelán. Už koncem roku 2008 bylo jasné, že celkem ve sklářském a keramickém průmyslu, jejichž výrobky jsou nejčastějším suvenýrem zahraničních turistů, bylo nebo bude zrušeno minimálně 4000 pracovních míst a to zdaleka nemusí být konečný počet. Nejhůře dopadnou zaměstnanci spojených Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus, jejichž jedinou ziskovou firmou zůstaly Sklárny Kavalier. Karlovarský porcelán je od října v úpadku a zruší 800 pracovních míst, největším krachem doposud je Sklo Bohemia ze Světlé nad Sázavou, které zruší všech 1250 míst, další firmou zasaženou jsou Sklárny Bohemia Poděbrady, kde přijde o práci 440 lidí. Všechny tyto firmy Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus jsou dlouhodobě ztrátové (Karlovarský porcelán přes 600 milionů korun za šest let, Sklo Bohemia ročně -100 milionů) a krize jim zasadila poslední ránu. Ušetřeny nezůstaly ani další firmy – např. Sklárna Jablonex Group (400 míst) nebo Preciosa (400 míst), kromě omezení výroby a propouštění, ale hrozí většině firem v tomto oboru i existenční problémy, které zcela jistě budou mít vliv na celé toto průmyslové odvětví.

Automobilový průmysl

„Zásah do srdce – český průmysl holduje autům. A teď na to dojede.“ (KOVANDA, Lukáš. Zásah do srdce. Týden. 2008, roč. 15, č. 44, s. 64)

Takto výstižně časopis Týden uvádí článek o českém automobilovém průmyslu, který je hned po sklářském nejvíce zasažený průmysl v ČR a to především kvůli zmenšujícímu prodeji aut v Evropě přibližně o pět procent oproti roku 2007, tím samozřejmě klesají tržby, a proto automobilky musejí omezit náklady – kromě administrativních nákladů se firmy (především Tatra) snaží maximálně zefektivnit výrobu, ale propouštění se nevyhne nikomu. V podstatě jistých je propuštění přibližně 10 tisíc zaměstnanců a to jak přímo ve Škodě Auto, Tatře tak u různých dodavatelů součástek (např. Bosch Diesel), ale také autobazarů – AAA Auto už propustil 700 zaměstnanců.

Automobilový průmysl v ČR nečekají lehké časy a např. právě největší vývozce Škoda Auto kvůli krizi musela na čas zastavit výrobu a zaměstnanci si museli vzít nucenou dovolenou, a po opětovném spuštění se jim zkrátil pracovní týden z pěti na čtyři dny, aby se nevyrobilo tolik automobilů.

Autor: Lukáš Toman